Srpen 2010

Cinema Bizarre - Forever Or Never

28. srpna 2010 v 16:03 | Shainy |  Music
Díky jedné autorce, jsem se seznámila z touhle úžasnou skupinou. Možná se tu objeví, ještě jiné písničky od Cinema Bizarre :) a teď si hlavně užijte tuhle!


Řetězák 0.1

25. srpna 2010 v 16:07 | Shainy
Je to ze všeho trochu, nechci uvádět zdroj všech otázek v článku, byl by z toho jeden velký zmatek a stejnak si to nepamatuju, tak nevím jak byste to dostali, ode mně určitě ne..

4 knihy které mně dostaly:
Město Kostí
Láska..(dál nevím)
Probuzení
Vlkodlak...(dál nevím)

4 kapely, které mně hned chytly prvním poslechem:
Mettalica
One Republic
Sirenia
Celtic Woman

4 státy, které bych chtěla procestovat:
Nový Zéland
Japonsko
Anglie
Norsko

4 místa, kde se mi nejvíc líbilo:
Šumava
Praha
Žilina
Německo

4 anime, které se mi nejvíc líbily:
Vampire Knight
Loveless
Pokemoni (xD)
!Neviděla jsem!

...a ještě jeden!

Co uděláš, když jseš u někoho na návštěvě, povede se ti rozlít hrníček s pitím a nikdo si toho nevšimne?
>> Budu se to snažit skrýt a poté vyčistit.
Co uděláš, když tě někdo dobře setře?
>>  tky se o něco pokusím :)
Co uděláš, když nastoupíš do autobusu a najednou zjistíš, že nemáš peníze a za tebou stojí hodně lidí.
>> půjdu načerno! xD ne, asi vystoupím mno..
Líbí se ti tenhle řetězák?
>> jo :)
Chceš pokračovat?
>> jj :)
Tak dobře, stejně s tím nic neuděláš.
>> xD
Co děláš, když veňku prší?
>> poslouchám hudbu, čtu, píšu atd.
Co děláš, když ve škole dostaneš za 5?
>> to se ještě nestalo, jo vlastně stalo xD nebudu dělat nic, pětka už v té žk je a bude :)
Co uděláš, když ti ujede dopravní prostředek, kterej tě má přepravit do školy?
>> půjdu pěšky :P
Tak teď už dám pokoj… nebo chceš pokračovat?
>> to je jedno ;)

Můžete si ho udělat, přece jen je to řetězák :)

Hudba je moje droga, YouTube je můj dealer...

24. srpna 2010 v 18:59 | Shainy
Slíbila jsem a tak tedy splním. Máme tady další téma týdne Hudba, chtěla jsem aby byl téma týdne Život, ale co už, na hudbu se taky dá něco napsat..

Hudba je moje droga, YouTobe je můj dealer...

Ano,ano pravdivý citát, zrozený v dnešní moderní době. Líbí se mi, možná protože je pravdivý nebo taky, že ho může použít hodně lidí. Zapřemýšlejte se, YouTube zná celý svět, a Hudba je hodně velký okruh různých žánrů. Každý tedy může mít rád jiný žánr, ale celek vždycky budou mít stejný. Férové a spravedlivé.
Nebudu vypisovat všechny žánry, myslím že teta Wiki (pedia) Vám to z láskyplně poví, ale nejznámnější jsou podle mně Pop, Hip-Hop, Rock, Metal a Disco. Já osobně žádný vyhrazený žánr nemám. Volím písničky podle toho jak na mně působí, a taky mé myšlenky ovlivňují to co poslouchám. Jsem to totiž snílek.
Taky nemám žádné nejoblíbenější písničky, protože člověk se mění po celý život, a přece se musíme nějak neustále zcivilizovat. Neříkám, že neposlouchám ty "starošiny", ale nebudu je poslouchat celý život, protože to byl jednou celosvětový hit. I v hudbě musí být změny.

Nejvíc mně fasncinuje, že v hudbě se dají vyjádřit skvěle emoce a pocity a ještě, že v každé písni je něco ukryté.

Vy a Hudba?


Vampire Pencil Box

23. srpna 2010 v 11:57 | Shainy
Mám tu fotečky, ano jsou jen tři, ale myslím že vystihují všechno.
Jinak jestli někdo chce ještě víc fotek , tak napiště nejméně deset se jich ještě najde :D
To je ten krásný upíří vzor!

Rozmazaná zpověď pláčem..

22. srpna 2010 v 22:00 | Shainy
Zdravím!
Tak na konec jsem se na net dostala. Buďte rádi, protože jsem to vůbec neměla v plánu. Myslela jsem, že napíšu články až zítra, ale nějak se mi chtělo už dnes.
Začnu tím proč jsem tu dneska nebyla a hlavně nic nenapsala. Byla jsem prostě pryč. Dopoledne jsem byla na nákupech a odpoledne jsem byla řekněme zaměstnaná práci. Takže nebyl čas nějak vysvětlit mojí nepřítomnost.
Ještě k tomu jsem musela poslouchat přednášky svých rodičů, nemůžu říct, že mi nepomohly ale cítím se z toho přemýšlení nějak vyčerpaně. Už to bude tím.
Dalším zajimavým bodem dne, bylo to že jsem plakala. Ano, já. Nejprve jsem dvakrát plakala u katastrofického filmu a poté nad koncem jedné povídky. Ale ten poslední pláč, tedy stál za to. Chytlo mně to přibližne pár řádku nad koncem a slzy mi tekly strašně rychle, takže jsem četla rozmazený text a k tomu plakala. Tomu říkám umění. Bylo to zajimavé a zároveň divné plakat. Naposledy jsem plakala před dvěmi měsíci, myslím a teď nějak najednou. Už od předposlední kapitoly, jsem tušila že ten konec bude tak správný a reálný. Ale že mně to tak vezme jsem nečekala. Bulila jsem nejmíň 10 minut.
A na konec trochu k tomu nadpisu, začínám být blázen nebo umělec? xD
Zítra se dozvíte podrobnosti, pokud budu mít nervy něco psát. Připravte se na upíří pouzdro, aláá to co se dá koupit zajimavého v Tescu xD
Dobrou noc!
Shainy

Top (mých) 10 songů

18. srpna 2010 v 14:51 | Shainy
Zase neboli tradičně, zase něco přidám do rubriky, Adminka. No jo, mám se ráda :D tak dneska jsou to moje nejoblíbenější písničky, které znám. Protože neznám samozřejmě všechny, takže očekávám, že tenhle článek bude třeba už znovu za tři měsíce :D ale nevím, jak to nazvu.
Doporučuji si každou písničku, poslechnout aspoň do půlky, tedy hlavně rozhodujte podle svého času, obliby a jiných možností..

Strach je přirozený...

17. srpna 2010 v 13:25 | Shainy

Znáte ten pocit, když se ve vaší hlavě zjeví něco z čeho máte strach nebo když to z čeho máte strach po vás leze, když to vidíte, když to k vám míří nebo když si to jen myslíte. Je hodně možnosti, kde se potká člověk s tím z čeho má strach, někteří to překonají a někteří třeba ne.

Existují fobie, nad kterými lidí kroutí hlavy a myslí si že ti lidi, kteří se bojí třeba tekoucí vody, nejsou normální. To je špatně! Strach je úplně přirozený, každý z něčeho máme strach. I když to nepříznáváme. Fobií je více než než 275 a to je dost. Neznámnější je strach ze tmy, vody, výšky, psů, koček, krve a plno dalšího (celý seznam zde).

Když máme strach tak kříčíme(většinou), kryjeme si obličej nebo oči, třeseme se nebo také zbledneme. Všechny reakce, mají nějaký důvod, tzv. aby jsem to neviděli nebo aby jsem na svůj strach někoho upozornili a někdo nás zachránil.
Já osobně, jsem měla strach z vody, psů a tmy. Všechny moje fobie, časem, nějak ze mně vyprchály. Strach z vody, jsem překonala jako první, to byla jednoduché, protože jsem jí brala jako stejného soupeře, přece jen jsem vyrostla, takže normální bazény mi nedělají problém přeplavat. Další byl strach ze psů, ten strach prostě postupem času zmizel, protože moje rodina je milovníkem psů, jsem prostě musela mít k psům taktéž dobrý vztah. Občas se leknu, když nějaký pes zaštěká, ale nic víc.
Strach ze tmy,jsem překonala tak jak jen to šlo. Jednou jsem četla, že jedna holka řekla že má strach z úplné tmy, ale to je přece úplná blbost. Tím pádem by se bála zavřít oči, protože když člověk zavře oči vidí co? Tmu, přece. Přišla jsme na to, že lidí nemají strach ze tmy, ale ze stínů a odrazů. A stíny se většinou objevují, tam kde je šero. Problém je vyřešen :)
Poslední fobií, kterou jsem ještě nějak rozumně nevyřešila, je strach z hmyzu. Myslím si, že každá holka/žena má z hmyzu alespoň trochu strach, spoléham na to. Nevadí mi mouchy, vosy, včely nebo pavouci, ale mravenci, brouci, komáři a částečně i slimáci, stonožky, housenky a žížaly. Prostě všechno co má nechutnou podobu, ale i možná povahu.

A co konec světa? Já obecně jsem o konci světa přečetla mnoho a nebojím se. Pokud má něco přijít, tak my proti tomu nic nenaděláme. Mluvím teď o Rusku, četla jsem v jednom článku, že bude málo obilí, takže z Ruska se nebude nic vyvážet. Nechci strašit, protože minulý a předminulý rok, bylo hodně obilí, takže zásoby jsou. Horší by bylo kdyby se to opakovalo...Nakonec trochu budouctnosti *směje se* Nostradamus předpověděl, že konec světa bude, až budou lidé (dnes stroje) sklízet obilí, v zimních kabátech....
Tak trochu jsem postrašila,takže teď Váš názor!

Říkáš, že miluješ déšť, ale když prší, otevíráš deštník..

16. srpna 2010 v 14:54 | Shainy

Kapky vody padají na všechno co je suché i mokré. Slyším jak se odrážejí od parapetu a dělají tam malé kaluže. Prší velmi málo ,je to takový zahradní déšť. Skoro ani nejde vidět, že prší, ale když se člověk zaměří na jedno místo vidí tam dlouhé čáry, to jsou kapky vody.V dálce jdou slyšet hromy a každou chvílí se objeví blesk. Je tedy bouřka. Letní už skoro podzimní bouřka. Nebe je zahalené do šedé přikrývky a v málo osvětlných místnostech je dočista tma. Na ulici lidé pobíhají a nad sebou tyčí různobarevné deštníky. Nikdo se nikde nezastavuje, ani nic nepozoruje. Déšť začíná sílit, ale blesky jako by se vytratily. T
enké dlouhé čáry (kapky vody), jsou teď pravidelnější a zřetelnější. Studený vítr, začal kapky vody pohánět, v každém jiném směru. Kdyby se ochladilo ještě víc byla by z toho sněhová chumelenice. Ale zatím je teplo. Stále slyším kapky padající na střechy a parapety domů. Občas po silnici projede auto a ozve se šum vody. Najednou uslyším burácet hrom a to mi připomene, že déšť už není takový klidný. Vzpomenu jsi, že mám otevřené okno, ale než ho stihnu zavřít je po dešti... Jsem najednou smutná. Miluju déšť. Miluju když moknu a je mi zima, miluju tu vlhkost ve vzduchu, miluju když ulice jsou lidoprázdné. Déšť je pro mně kouzelný, když vidím kapky stékající po oknech, když kapky bubnují po parapetu, jsem šťastná...
Naposledy zaburácel hrom a tím letní bouřka skončila...


Flowers

15. srpna 2010 v 15:14 | Luss Summers
Včera se tu neobjevil žádný článek, protože přijela rodina a my jsem slavili moje nározky :) Tak jsem ještě předchvílí fotila květinky, které jsem dostala :) Ta poslední byla ve foťáku dlouho, takže to není focené z dneška. O nás totiž není modré nebe, se sluníčkem ale zamračená obloha, z deštěm :D dost velký rozdíl :)

Mám "blogovou krizi"!! :D

12. srpna 2010 v 14:00 | Shainy
Dobré odpoledne!
Poslední dobou nějak zanedbávám blog, píšu jen s povinnosti. A přiznám se, že nemám napsanou další kapitolu k Lbh a vlastně tak kapitola ani neexistuje. Na téma týdne jsme se vyjádřila, jak tak nějak, ale vůbec se mi ten článek nelíbí. A na další nemám nervy. Do rubriky "Music" poslední dobou nějak moc přidávám a to jsem si slíbila, že budu přidávat jednou za týden. Prostě ze sebe nějak nevysmolím, to co chci. Žádný pěkný plnohodnotný článek, který by měl jasné téma a zaměření. Takový se mi zatím nepovedl a jeden který byl tomu blízký, se mi už nelíbí. Co mám s tím sakra dělat?
To víte, já jsem o tom trochu přemýšlela a nějak jsme přišla na to, že bych to měla nechat jak to je, protože bude asi nějaká blogová krize nebo něco podobného. Nevím, jestli tu "blogovou krizi" zažívám nějak před časně. Někde jsem četla,že by se autoři blogu, neměli do toho moc honit, protože je to přestane bavit. Jsem ten případ? A ještě k tomu bylo napsané, že to je kolem tak půl roku trvání blogu a můj blog trvá dva týdny a něco. Není to nějak moc brzo?
Jak se kouknu na sébečka, tak všechny má tak skoro stejné založení jako já a ony to vzládají nějak moc dobře. Jediná já si stěžuju na nízkou náštěvnost a teď i na to, že nevím co psát.
Jen samé otázky...hmm...a blbosti *směje se*....
Tak se mějte hezky a užívejte si prázky!
Shainy

Že by o mně? =? =)

11. srpna 2010 v 20:00 | Shainy
Každý týden, jsem něco o sobě prozradila a tak to bude i na dále. Rozhodla jsem se, že napíšu něco o sobě a o tom jaká jsem, o co se zajimám. A tak podobně, ale neprozradím úplně všechno něco vynechám, aby jste si lámali hlavy *směje se*. Na konci článku, je otázka, pokud máte možnost, napište na ní odpověď do komentů. Děkuji!*vděčně se usměje*

Jméno: Shainy
(může být i Luss Summers)
Věk: od 0 do 100 (vyberte si =D)
Jaká jsem: ze svého pohledu, asi panovačná, výbušná a občas škodolibá dáma s nosem nahoru. A pokud má dobrou náladu, tak milá, chytrá (někdy až moc) ,laskavá a dobrosrdečná. Svůj temperament jsem nikdy nezjistila, protože mám dosti problematickou a náladovou povahu. A ještě bych zapomněla na svojí občasnou demenci a šílenost.
Nej...
...barva: indigo, černá, fialová,...
...zvíře: kočkovité šelmy a draky =)
...kniha: žádná není, neboli jejich trochu víc =D
...film: žádný není, je jejich příliš moc =D
...seriál: americký žánr; Buffy,přemožitelka upírů, Simpsnovi, Xena =)
český žánr; Bylo nás pět =D
...anime: Vampire Knight, Loveless (jiné jsem neshlédla =D)
...povídka: Ženská věznice( která mně při první přečtením nejvíc dojala,která byla nejvíc reálná,a jediná u které se nedozvím konec ='( )
...činnost: focení, psaní, kreslení, čtení, sledování Anime =D 
...písnička: žádná není, každá má své kouzlo, ale musí být originální..
...vymyšlená postava: Jaci (neznáte =D)

Ne...
...barva: světle zelená a možná růžová
...zvíře: hmyz!
...kniha: učebnice Fyziky =D
...film: romantické!
...seriál: Ordinace v růžové zahradě a podobné sračky! =D
...anime: Naruto!
...činnost: uklízení a pomáhání rodičům =)
...písnička: uřvané metalové songy! =D
...vymyšlená postava: Ginny (znáte =D)

Moc toho není jak na to koukám, mno já nad tím mařím čas a je to jen tak krátké *zamračí se*. Ale víc o de mně nevytáhnete. Zase někdy přístě, se pokusím ze sebe něco vysmolit*směje se*.
...a teď ta otázka!

Co si o mně myslíte? nebo Jaký máte na mně názor?

Měním jméno =)

10. srpna 2010 v 19:49 | Shainy
Stručný, jasný, klasický nadpis říká, že jsi měním své jméno. I když jméno jsi neměním, spíš vytvářím novou přezdívku a ta je Shainy. Nevím, jak vznikla, proč vznikla a od čeho je odvozena. Jen vím, že když tam vynecháte -i, tak z toho bude japonsky lesklý. Divné, co? :D Mno, co já ještě nevykutím.
Jak tak se koukám na ty dvě přezdívky, které právě mají moje autorská práva ,tak pokud budu každé dva týdny, měnit design a přezdívku. Tak,to bude pěkné divné a ujeté.
A to nejhorší je, že si mně nikdo nezapamatuje! :D :D
Takže moje stará přezdívka Luss Summers, bude teď moje jméno a příjmení. A přezdívka bude Shainy, snad se v tom někdo vyzná :)
A na konec, proč jsem si jí měnila, protože se mi k designu nějak hodí. No,vzláštní ta moje intuice...

Shainy

Budíček je ve čtyři! :D

10. srpna 2010 v 6:39 | Luss Summers
Dobré ránko!
Tak dneska jsem tu zase brzo, už od čtyř jsem vzhůru, to by šlo ne? :D Takové stávání, ale každý den tohle dělat nedoporučuju. Hlavně, když jdete spát po jedenácté :D njn, ta moje demence :D.
Rozhodla jsem se vám neřeknu kde jsem včera byla, ale přesto jsem ráda, že jsem přijela až kolem pěti, protože jsem stihla napsat na téma týdne a myslím si že se mi článek povedl :)
Taky včera měl blog, docela pěknou náštěvnost, přesto že jsem tu nebyla. Myslím, že 44 naštěvníků a nejčtěnější článek na téma týdne. Jak typické! :D
Mno, jak se koukám tak mám dobrou náladu, ať mi to vydrží :) planuju totiž nový design a jeho výroba mi vždycky zkazí náladu, nevím proč. Ale prostě to tak je ;)
L.S.

Můj příběh, jak jsem byla obětí energických upírů

9. srpna 2010 v 17:03 | Luss Summers
Tak jsem zpátky a přinesla jsem článek na téma týdne Upíři. Rozhodla jsem se, že nebudu vypisovat co to je upír (doufám,že to všichni ví ;D ) a rozhodně nebudu psát o Stmívání nebo o Upíří denících (nebo jak se to je jmenuje) .To už bych se asi musela fakt zbláznit :D
Tenhle článek bude o jiných upírech, myslím tím, energické upíry. Ti kteří nepijí krev, ale vlastně vaší energii, sílu a chuť do života. Není to tak dlouho, co jsem byla vlastně obětí energického upíra a říkám (píšu) upřímně nechtějte to zažít. Byla jsem unavená a vyšťavená jako citrón. Ale potom jsem se naučila bránit a bylo po všem.
Vlastně svojí obranu, nedovedu ani popsat slovy, ale myslím že hlavní myšlenkou, bylo aby to všechno zlé, šlo prostě pryč. Aby ta rána, nebyla, ne uzdravená, ale jako by žádná neexistovala.
A poté to všechno nějak ustálo...
Dnes si hodně vyčitám, že jsem myslela, že ten energický upír, pořád na mně útočil. Každý den když jsem byla unavená nebo bez chuťi do života, tak jsem to sváděla na něho. Kdyby si to jen myslela, ušetřila bych se téhle lítosti, ale já to bohužel i vyjádřila slovy.
Postupně jak jsem na tu myšlenku přicházela, tak jsem vlastně víc a víc nenáviděla tu pravou osobu a mezitím se styděla, za to že jsem všechno házela na energického upíra.
Ale ani ta nenávist se neobešla bez následku, ale s tím se poutá další příběh a ten tady nehodlám zveřejňovat, je dosti osobní. Možná někdy, příště...
Ale aspoň něco je na mém příběhu dobré, poučila jsem a získala nové zkušenosti, informace a plno dalšího. A takhle to je zatím u vše témat týdne :) zajimavé... :D

A co vy,jaký máte na upíry(energické,ale i ty vymyšlené) názor?

Ne-Yo -So Sick

9. srpna 2010 v 14:00 | Luss Summers |  Music
/Tenhle článek je přednastavený/
Na tuhle písničku jsem narazila při večerním posloucháním rádia a plně jsem si jí zamilovala. Myslím, že jsem jí slyšela víckrát, ale nikdy nejsem nevěděla název. A potom se na mně usmálo štěstí a já jsem zistila název. Posuďte sami tu krásu! :)

Láska k učení, aneb proč se těším do školy :)

9. srpna 2010 v 9:30 | Luss Summers
/Tenhle článek je přednastavený/

Poslední dobou přemýšlím o škole. Proč vlastně na ní těším? Když začaly prázdniny, tak jsem byla nadšená. Konečně nebudu vídat učitelé, nebudu muset jíst odporné obědy a nebudu se muset vídat se svými debilnými spolužáky. Ano, takový já mám názor na školu. Obecně mi nevadí učení, ha já se dokonce učím ráda. Ale to kolem mi vadí. Možná kdybych ještě nepočítala, brzké stávání a neustále plnění zbytečných domacích úkolů, by to byl můj druhý domov.
Ovšem, že se můj sen nesplní. Chodit do školy, kde by byli suprovní učitelé a spolužáci, kteří by měli aspoň něco v hlavě a chovali se jak lidi a ne zvířata. Ano, to by bylo super a pokud by se tomu přidali obědy, které by měli nějakou chuť a brambory by byly brambory. Tak bych opravdu byla šťastná. Možná,že by se našel někdo kdo by měl stejný sen, ale to je nepravděpodobné. Znám plno lidí, kteří učení nemají rádi, ale co když nemají rádi učení, protože učitelé je neumí pochopit?
Tahle otázka, by stála za zamyšlení. Přece jen kdyby to byla pravda, tak se nedá řešit. Učitelé se nedají změnit.
Občas si pokládám otázku, proč já mám ráda učení? Neznám nikoho ze svého okolí, který by měl rád učení. Možná mám za přátelé, špatné lidi, ale co se s tím dá dělat. Už od té doby, co jsem v mateřské školce, jsem chtěla do školy. Možná od té doby co jsem začala mluvit, jsem ke škole cítila takový vzláštní vztah. Který tě chytí a ty jsi k němu připevněný navždy.
A každým dnem, když se blíží škola, tak jsem šťastnější čím dál víc. Jako, když jsem poprvé šla do školy, když ta chuť učit se byla téměř největší.
Ale přesto je všechno dnes jiné. Už znám ty lidi, kteří semnou jsou ve škole, znám jejich tváře, jejich povahu, prostě jsou už pro mně okoukání. A já bych ráda okoukla někoho nového :D
O škole bych mohla psát rovnou knihy ,přece jen to je zajimavé téma :) a do školy jsem chodili všichni a někteří ještě pořád chodí..

Out again

8. srpna 2010 v 14:40 | Luss Summers
Předchvílí jsem slezla z kola, velmi neohrabeně se dostala do svého pokoje a skončila v posteli z notebookem (snad chápete :D) .Byla jsem se projet, ano, já takový nesportovec. Tak jsem si na cestu vzala foťák a nafotila vlčí mák. Opravdu pěkná rostlinka, vždycky mně tak trochu facinovala. Však se podívejte, nejvíc se mi líbí ta třetí :)

Spice Girls-Viva Forever

7. srpna 2010 v 18:44 | Luss Summers |  Music

"Vzpomínky si zachovanéme prostřednictvím fotografii a deníků...a jaký důkaz máme, že nezapomene. Ztratíme vzpomínky a už je nikdy nenalezneme...zůstanou jen otázníky a nejistota..."


Jen můj vnitřní strach nebo osud blogu?

7. srpna 2010 v 7:49 | Luss Summers
Nějak jsem přemýšlela, jaký má mít můj blog cíl, čeho má dosahnout. Samotný blog i autorka. Poslední dobou, mám mno menší náštěvnost a taky méně komentářů. A chtěla bych tomu přijít na kloub, opravdu nikoho nezajimá co píšu? Proč by tedy psal komentáře?
Ano, mám své sb. Které jsem nasbírala v rekordním čase, ale přesto jsem nějaká nesvá. Kam míří můj blog? Díky, blogu jsem začala sledovat Anime a nejen sledovat, ale i kreslit a i psát. Díky, blogu jsem začala psát povídku Láska bez hranic,c ož je pro mně velké plus. Díky blogu, jsem začala fotit přírodu, hlavně rostliny. Blog mně prostě za ty dva týdny změnil, k nepoznání.
A teď ho mám opustit? Jen proto, že nemám co psát a proto, že mi kolísá náštěvnost? Ne! Celý život nebo aspoň chvíle, které jsem prožila, mi říkají ať jdu za svým snem dál. Neohlížím se za ostatními a jdu dál. Jsem zbabělec, tuhle větu jsem si přiznala už asi stokrát. A proč se to nesnažím změnit?
Myslím, že na tuhle větu se nedá vyjádřit normálně. Hodně lidi, mi možná i potají, pořád říkají ať bojuju. A co když bojovat nechci? Co když vím, že ten boj bude prohraný, předem?
Zase tady zaplavuju blog, svými nesmysly. Je to snad normální?
Jen samé otázky, které nemají plnohodnotou odpověď a jen snůžku keců. Které jsem ze sebe vyplodila. To asi jediné je normální..

Minutes Outside...

6. srpna 2010 v 15:52 | Luss Summers
Ven jsem se teda,na chvili dostala :) a přinesla jsem nějaké fotečky. Nejsou to žádné mistrovská díla a protože jsou všechny pěkné kytičky schované (zavřené) ,tak jsou tady jen tři fotky, asi z deseti :D