Březen 2011

i end up in hell. when no today...

5. března 2011 v 14:46 | Shainy
Chtěla bych vám vyprávět jeden příběh, příběh který nemá konec. Píše se asi taková 58. kapitola, píše se 91. kapitola. Každá kapitola, má své kouzlo. U každé věty se čtenář rozplývá a s dýchtivou touhou čte dál. Ví, že ten příběh neuteče, zůstane. Přesto zběsile čte, dál. Nevěří v konec a potom z bolestí sleduje jak se postavy zdalují z jeho představ.
Už to není ten příběh, který se zdál poprvé tak krásný. Tak bezchybný. Už ten chlapec nevypadá tak jak vypadal, už není takový jaký byl. Všechno se míchá a převrací. Není to jako kdysi.
Potom příjde to čeho se čtenář bál. Nastane konec, i když tenhle příběh neměl skončit. Nitro příběhu umírá a i přes svou snahu, autor nepíše dál. Je těžké určit kdo trpí víc čtenář, příběh nebo autor?